Historie Sboru dobrovolných hasičů v Broumech
Iniciátorem vytvoření Dobrovolného sboru hasičského pro Broumy a okolí byl starosta obce pan Josef Pergler, rolník z č.10. Stanovy sboru byly příslušnými úřady schváleny 22.května 1880, a tak nic nebránilo svolání ustavující valné hromady. K té došlo 20. června 1880. Většina členů zvoleného prvního správního výboru patřila mezi významné občany obce, ale na prvém seznamu členů ze stejné doby, který obsahoval 23 členů činných a 11 přispívajících, nalezneme jak jméno knížete Fürstenberka, jméno jeho správce či starosty obce, tak i jména řemeslníků, drobných domkářů i nádeníků. Tak byly položeny základy k činnosti sboru a k jeho postupnému rozvoji. Dobrovolný sbor hasičský se stal součástí župy Podbrdské, která byla založena stejného roku.
Díky zachovanému listinnému materiálu můžeme velmi dobře sledovat činnost sboru v prvních letech jeho působení. Již od svého založení hasičstvo úzce spolupracuje s obecním zastupitelstvem. Důležitost hasičského sboru pro bezpečnost obce, v té době převážně dřevěné, byla zdůrazněna tím, že až do počátku 30. let našeho století stál v čele sboru vždy starosta obce.
Pro vybavení sboru a pro zajištění potřebného materiálu a nářadí k hašení měl zásadní význam veliký požár, ke kterému došlo 29. března 1890 a jemuž za oběť padla téměř celá severní strana návsi.
Další důležitou změnou v životě sboru byl rok 1897, kdy jednomyslným rozhodnutím výboru se stává sbor členem Křivoklátské župy. Pro tuto změnu rozhodly důvody věcné, především snazší dostupnost. V tomto roce se poprvé ve funkci velitele sboru objevuje rolník Adolf Spal z č.33. Po starostovi Josefu Perglerovi to byla druhá významná osobnost broumského hasičského sboru. Byl po mnoho let duší sboru, neustále všechny členy burcoval a hasičstvu věnoval všechen svůj volný čas. Jeho láska k hasičstvu, porozumění pro jeho potřeby a úkoly, jeho odborná zdatnost ho přímo předurčovaly k významnému postavení v organizaci hasičstva. Brzy se stal členem župního výboru a v letech 1903 až 1911 vykonával funkci starosty župy, kterou vedl obezřele a úspěšně. S jeho jménem je spjata značná část historie broumského hasičského sboru.
Význam broumského hasičského sboru byl zdůrazněn v roce 1900 rozhodnutím župy, že na oslavu dvacetiletého trvání Sboru dobrovolných hasičů v Broumech a desetiletého výročí existence župy Křivoklátské se v Broumech uskuteční veřejné cvičení a župní sjezd.
Oslava to byla velkolepá, zůčastnilo se jí 26 sborů a 270 mužů ve stejnokrojích.
Ve zprávě o oslavě se říká: „ že se župní sjezd odehrával nejen za velké účasti členů hasičské župy, ale i jiného občanství. Tento sjezd převýšil všechny předešlé sjezdy počtem sborů i členů. Naše občanstvo přivítalo bratrské hosty laskavě, přívětivě, nadšeně, s ozdobou svých domů tak, že župní hodnostáři se vyslovili s pochvalou o občanstvu i o obci. Tři občané neozdobili svých domů ani se sjezdu nezúčastnili, což je politování hodno. Při valné hromadě byl sbor náš veřejně pochválen všemi zástupci.“ Je třeba připomenout, že na sjezdu se nehovořilo jen o věcech hasičských, ale že byl kladen důraz i na otázky národní.
V průběhu dalších let sbor vyvíjel pravidelnou činnost. Zabezpečoval zásahy při požárech, účastnil se veřejných cvičení, členové pravidelně cvičili, prováděli potřebnou údržbu a podíleli se na kulturním životě obce. V roce 1908 se poprvé setkáváme s dalším významným činitelem broumského sboru. Do funkce jednatele byl zvolen pan Václav Pertl. Ten byl zcela prodchnut myšlenkou hasičskou a zůstal jí věren po celý život. Pravidelně se zúčastňoval spolkového života a podílel se na všech významných pracech na výstavbě sboru. Stál i v čele sboru. Od roku 1900 pracoval jako funkcionář župy Křivoklátské. Jeho významná a záslužná činnost ve sboru skončila až v roce 1937, kdy se pro vysoký věk vzdává všech funkcí.
Těsně před 1. světovou válkou měl hasičský sbor 36 činných členů a 25 členů ochranných. K novému životu se sbor probudil až v roce 1919 po vytvoření Československé republiky. Z dochovaných písemných materiálů je patrno, že sbor plně rozvinul svoji činnost. Pilně navštěvoval všechny župní sjezdy a veřejná cvičení v širokém okolí i v oblasti sousedních žup. Posílal své členy do samaritánských (zdravotnických) kurzů. Podporoval všechny akce, které směřovaly k rozvoji kulturního a společenského života obce. Velmi dobrý byl vztah sboru a veřejné obecní správy.
V té době také pomalu nachází svou cestu do řad hasičského sboru ženy. Velitel sboru ve schůzi 2. června 1929 hlásí již 8 členek a žádá o souhlas k založení ženského odboru. Prvními průkopnicemi ženského hasičského hnutí v Broumech se staly Anna Pavlíčková, Anna Pertlová, Anežka Pertlová, Vlasta Zikmundová, Bohuslava Pelcová, Anna Hornofová, Božena Koláčná a Anna Staňková. Poprvé se vypravily na župní cvičení do Městečka.
Vyvrcholením celého tohoto období pak byl rok 1930, kdy hasičský sbor mohutnou župní slavností důstojně oslavil 50 let svého trvání.
Od roku 1925 se v činnosti hasičského sboru setkáváme se jménem dalšího významného
činitele s panem Františkem Rosenbaumem, hostinským. Ten v roce 1931 začal pracovat i jako župní funkcionář a zde pracoval až do svého zatčení v roce 1942.
Ke své práci v hasičském hnutí se již nevrátil, byl umučen v koncentračním táboře.
Jako červená nit se celými třicátými lety vine snaha o získání nové motorové stříkačky. Sbor úzce spolupracuje s obecním zastupitelstvem především v otázkách finančních. Jednání o koupi však bylo rozvleklé a nesetkalo se s úspěchem. V roce 1937 se znovu veškerá jednání výboru soustřeďují na koupi motorové stříkačky a na finanční zajištění nákupu. V roce 1938 byla konečně motorová stříkačka od firmy Stratílek koupena. Byla to nemalá částka, stroj stál 22 000,- Kč a hadice 19 000,- Kč. Byla vyzkoušena v červnu u mlýna a hadice tažené až do Luhu k posledním domkům tlak vydržely. K připravovanému slavnostnímu předávání stříkačky nakonec nedošlo pro napjatou politickou situaci (mobilizace). Z přítomnosti stříkačky ovšem vyplynuly další nutné požadavky: vybudovat sušičku hadic, skladiště pohonných hmot a nakonec i požární zbrojnici.
Přichází však 2. světová válka a činnost hasičského sboru je postupně omezována.
K pravidelné činnosti se sbor vrací po osvobození na počátku roku 1946. Další vývoj můžeme však, sledovat obtížně, protože se písemnosti z t é doby zachovaly jen ojediněle. Sbor se vrací ke svým záměrům z předcházejícího období - vybudovat novou hasičskou zbrojnici a sušičku hadic. Nebylo to jednoduché, ale nakonec se dobrá věc podařila. Nástrahy úředního jednání byly překonány, stavba zbrojnice a sušičky byla zařazena do staveb 1. pětiletky, a začalo se stavět. Díky nadšení členů sboru stavba rychle pokračovala. Úkol dokončit ji do oslav sboru byl naplněn. A tak oslavy 70. výročí založení hasičského sboru v Broumech byly naplněny pocitem hrdosti nad vykonaným dílem.
