Hasiči Broumy

V sobotu v brzkých hodinách, jsme měli sraz u Vinohrad. I přesto, že byla ještě tma a ponuré počasí, jsme se všichni v dobré a natěšené náladě sešli, a vyrazili díky ochotným rodičům na hořovické nádraží.

Zde se hned Míša projevila jako otravná úča, která poučila děti a rozdala všem čísla, která si museli všichni pamatovat celý víkend. Mělo to tu výhodu, že jsme se počítali sami.
Do vlaku jsme nastoupili všichni, nikdo na peronu nezůstal, takže jsme mohli bezstarostně vyrazit na dobrodružný víkend.
Cesta vlakem byla pro některé poněkud dlouhá, ale krátili jsme si ji slovními hrami. V Plzni jsme bez ztrát přesedli do dalšího vlaku, kam jsme se sotva vešli. Vagon se hemžil podobnými dětmi jako jsme byli my. Poznali jsme některé známé tváře a věděli jsme, že skautíci z Plzně s námi opět jedou na herní víkend.

Další hodina ve vlaku nám utekla a už jsme vysedali ve Staňkově na nádraží. Hodili jsme batohy na záda a vyrazili k našemu ubytování. V tělocvičně jsme si připravili své pelíšky, posilnili se řízky a vyrazili jsme si užít hry.

Po herně jsme se všichni rozprchli a každý už si na stole chystal známé či neznámé hry. Na tomto festivalu je výborné to, že nemusíte umět žádnou hru a ochotní organizátoři v oranžových tričkách vám je s úsměvem na rtech vysvětlí. Dále je tu řada turnajů, kde se dají vyhrát hodnotné ceny - v podobě nových her. Organizátoři pro nás měli připraveno více něž 320 her a 19 turnajů. Každý z nás si tedy vyzkoušel řadu nových her, kdy se nám velmi líbila hra Krycí jména a hra Lesní požár, která se k nám, jakožto hasičům, hodila. V této hře jsme se utkali v turnaji s dalšími týmy, a skončili jsme těsně na 4 místě.

První den utekl jako voda a my jsme se museli rozdělit na dvě party. S první skupinou se vydal David domů (skupina tzv. nespáčů) a druhá skupina už také opouštěla hernu a mířila směrem k restauraci. Milá paní nás začala obsluhovat jen co jsme si sedli a za chvíli už jsme měli na stolech výbornou večeři.

Festival sice pro tento den skončil, ale díky dlouhodobé známosti a dobrým vztahům s pořadateli jsme si ještě mohli jít do zavřené herny chvilku pohrát. Po deváté hodině jsme vyrazili k našemu ubytování a po chvilce už jsme lezli unavení do spacáčků. Takhle hodné děti po celý večer, noc i ráno jsme ještě nezažili. Mají pochvalu! :-)

Druhý den jsme se začali probouzet kolem osmé hodiny. Míša otevřela kadeřnictví, u kterého se pomalu začala tvořit fronta. A Kačka otevřela své účetnictví a úřednictví, které měla na starost, a my si všichni nahlásili, jakou budeme chtít pizzu k obědu. 
Pomalu nastal čas k odchodu, takže jsme společnými silami zabalili všechny věci, odložili jsme si batohy a vrhli jsme se na další nové i staré hry. Dopoledne uteklo jako voda, pizza zmizela, než jsme stačili mrknout a už jsme se snažili uložit vyhrané hry a diplomy, aby se jim při převozu nic nestalo. Zabodovat v turnajích a vyhrát hru se povedlo Elišce, Nelče, Martinovi, Zuzce i Luďovi. 

Ze Staňkova jsme odjížděli neradi, plni nových zážitků. Cestu jsme zvládli dobře a v Hořovicích už nás vyhlíželi rodiče, kteří nás rozvezli domů. Tímto jim moc děkujeme a už teď se těšíme na příští rok!